Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

 

Mezinárodní spolupráce v programu

ERASMUS +

ERASMUS +

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Doporučujeme

 

Region Blanensko

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie města

Město Rájec-Jestřebí leží na soutoku řeky Svitavy a řeky Býkovky v malebném údolí tvořícím rozhraní mezi Českomoravskou vysočinou a Drahanskou vrchovinou, 8km od města Blanska a 30km na sever od Brna. 

Rájec je z nejstarších moravských osad. Jméno jeho je asi zdrobnělé slovo ráj. V historických pramenech čteme několik různých odchylek názvu, jako Raycz, Raicz, Rajecz, Regicz, Rejc... Z nejstarších dob máme o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se nestala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenáván pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil. Čteme o něm v listinách šlechtických archivů, zemských deskách a půhonných knihách jako o zboží těch neb oněch rodů. První písemný záznam o Rájci nad Svitavou pochází z roku 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, v níž se vypočítávají statky olomouckého biskupství, kde k nim mezi jinými patřilo Blansko s Rájcem.

Krajina byla obydlena již v pravěku, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů, žárové popelnicové hroby u blízkého Bořitova, či nález bronzového pokladu v Rájci z roku 1904, dnes uloženého v Moravském zemském muzeu v Brně. V minulých létech se našly četné úlomky keramiky v místě zvaném Za humny, přičemž průzkumné sondy naznačují, že zde bylo sídliště lidu z mladší doby bronzové z konce 2. tisíciletí př. Kr. Je pravděpodobné, že podél řeky Svitavy vedla obchodní stezka spojující jih Evropy se severem. Navazovala pak na stezku vedoucí na území Čech. Stezka byla ve středověku chráněna hrady (Obřanský hrad, Ronov u Babic, Nový hrad u Blanska), v Rájci dokonce dvěma. Oba byly patrně zničeny během válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou ze 14. století, písemné prameny o nich hovoří již jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze místní název "Na hradisku", druhý za vlády Bernarda Drnovského v roce 1570 kompletně přestavěli na renesanční zámek. 


Kresba renesančního zámkuObraz
Rod Drnovských však v roce 1618 v mužské linii vymřel a na živu zůstala jen poslední toho rodu Johanna Drnovská, která si vzala za manžela štýrského hraběte  Georga Ehrenreicha z Roggendorfu.

Od její smrti v roce 1667 tak přechází rájecké panství do majetků Roggendorfů, kde zůstává až do roku 1763. V tomto roce kupuje Rájec od  sourozenců své ženy za 360 000 zlatých zakladatel nynějšího zámku Antonín Karel ze Salm-Reifferchedtu (1720-1769). 

Panství získal v době, kdy zde již žádný zámek nebyl. Renesanční stavba Drnovských kompletně vyhořela v roce 1757 a proto bylo nutné postavit zámek nový.   Antonín Karel si vybral velice moderní plány od italského architekta francouzského původu Isidora Amanda Marcela Canevaleho ve stylu rokokového klasicismu, který je syntézou forem pozdního baroka a francouzského klasicismu. Stavba zámku trvala po dobu šesti let, od  roku 1763 do roku 1769. Zakladatel zámku starohrabě Antonín Karel umírá již roku 1769 a proto se o poslední úpravy postaral jeho syn kníže Karel Josef (1750-1838)


Zámek patřil knížecí rodině Salmů až do roku 1945, kdy jim byl spolu s velkostatkem na základě Benešových dekretů zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.


Zámek Rájec nad Svitavou
Zámek

Fotoarchiv: Václav Fránek