Město Rájec-Jestřebí
Rájec-Jestřebíměsto jiřin a kamélií

Historie

HISTORIE MĚSTA RÁJEC-JESTŘEBÍ

Město Rájec-Jestřebí leží na soutoku řeky Svitavy a řeky Býkovky v malebném údolí tvořícím rozhraní mezi Českomoravskou vysočinou a Drahanskou vrchovinou, 8km od města Blanska a 30km na sever od Brna. 

Rájec je z nejstarších moravských osad. Jméno jeho je asi zdrobnělé slovo ráj. V historických pramenech čteme několik různých odchylek názvu, jako Raycz, Raicz, Rajecz, Regicz, Rejc... Z nejstarších dob máme o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se nestala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenáván pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil. Čteme o něm v listinách šlechtických archivů, zemských deskách a půhonných knihách jako o zboží těch neb oněch rodů. První písemný záznam o Rájci nad Svitavou pochází z roku 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, v níž se vypočítávají statky olomouckého biskupství, kde k nim mezi jinými patřilo Blansko s Rájcem.

Krajina byla obydlena již v pravěku, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů, žárové popelnicové hroby u blízkého Bořitova, či nález bronzového pokladu v Rájci z roku 1904, dnes uloženého v Moravském zemském muzeu v Brně. V minulých létech se našly četné úlomky keramiky v místě zvaném Za humny, přičemž průzkumné sondy naznačují, že zde bylo sídliště lidu z mladší doby bronzové z konce 2. tisíciletí př. Kr. Je pravděpodobné, že podél řeky Svitavy vedla obchodní stezka spojující jih Evropy se severem. Navazovala pak na stezku vedoucí na území Čech. Stezka byla ve středověku chráněna hrady (Obřanský hrad, Ronov u Babic, Nový hrad u Blanska), v Rájci dokonce dvěma. Oba byly patrně zničeny během válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou ze 14. století, písemné prameny o nich hovoří již jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze místní název "Na hradisku", druhý za vlády Bernarda Drnovského v roce 1570 kompletně přestavěli na renesanční zámek. 


Kresba renesančního zámku

Obraz

Rod Drnovských však v roce 1618 v mužské linii vymřel a na živu zůstala jen poslední toho rodu Johanna Drnovská, která si vzala za manžela štýrského hraběte  Georga Ehrenreicha z Roggendorfu.

Od její smrti v roce 1667 tak přechází rájecké panství do majetků Roggendorfů, kde zůstává až do roku 1763. V tomto roce kupuje Rájec od  sourozenců své ženy za 360 000 zlatých zakladatel nynějšího zámku Antonín Karel ze Salm-Reifferchedtu (1720-1769). 

Panství získal v době, kdy zde již žádný zámek nebyl. Renesanční stavba Drnovských kompletně vyhořela v roce 1757 a proto bylo nutné postavit zámek nový.   Antonín Karel si vybral velice moderní plány od italského architekta francouzského původu Isidora Amanda Marcela Canevaleho ve stylu rokokového klasicismu, který je syntézou forem pozdního baroka a francouzského klasicismu. Stavba zámku trvala po dobu šesti let, od  roku 1763 do roku 1769. Zakladatel zámku starohrabě Antonín Karel umírá již roku 1769 a proto se o poslední úpravy postaral jeho syn kníže Karel Josef (1750-1838)


Zámek patřil knížecí rodině Salmů až do roku 1945, kdy jim byl spolu s velkostatkem na základě Benešových dekretů zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.

Zámek

 

 

HISTORIE RÁJCE - JESTŘEBÍ

Rájec – Jestřebí leží v turisticky vděčné, oku lahodící krajině, což dokládají i slova archeologa a badatele Moravského Krasu Jindřicha Wankela : „Půvabná Rájec září v nejkrásnějším slunečním svitu a zasluhuje právem jména, které má.“  

 

RÁJEC

- má velmi dlouhou historii a patří k nejstarším obcím. Původní majitelé byli olomoučtí biskupové a právě na listině jednoho z nich, Jindřicha Zdílka (1080 – 1150), z roku 1131 je první zmínka o Rájci. Je však pravděpodobné, že osada tohoto jména existovala již předtím.

O významu Rájce té doby svědčí jeho dva někdejší hrady. První stával v místech, kde se dnes říká „Na Hradisku“ a druhý někde v místech později vybudovaného renesančního zámku. Podoba hradů není známa. Zanikly pravděpodobně v dobách rozbrojů mezi moravskými markrabaty Joštem (1354 – 1411)  a Prokopem (1355 – 1405). Tehdy patřilo rájecké panství pánům z Rájce. V roce 1570 vybudoval Bernart Drnovský z Drnovic z hrádku v Rájci renesanční zámek, na jehož stavbu byly patrně použity kameny ze zbořených hradů. Dalšími významnými majiteli Rájce byli Roggendorfové, za jejichž vlády došlo k přestavbě gotického kostela do barokní podoby. Roku 1756 rájecký zámek vyhořel a krátce nato (roku 1763) odprodali Roggendorfové rájecké panství  rodu Salmů. Prvním rájeckým Salmem byl Antonín Karel (1728 – 1769).  Salmové dali v letech 1763 – 1769 vystavět barokně až rokokově klasicistní zámek francouzského stylu, který můžeme v Rájci obdivovat dodnes. Stavbu provedl architekt I. M. A. Canevale (1730 – 1786). Autoři malířské výzdoby jsou František Antonín Sebastini (zemřel roku 1789) a Kajetán Schamberger, jinak neznámý, jeho jméno se objevuje pouze v poznámkách historika J. P. Cerroniho. V roce 1767 byl založen anglický park, který byl do dnešní podoby rozšířen v roce 1830.  V roce 1811 se stal majitelem zámku Hugo František Salm. Byl významným vědcem, ekonomem a předním, vědeckým organizátorem. Založil celou řadu továren a také železniční trať. Stal se členem řady vědeckých institucí doma i v cizině. Své poznatky z cest aplikoval v praxi v Rájci, Blansku i v Brně. Založil první cukrovar, první přádelnu vlny a výrobu umělecké litiny. Byl sběratelem vzácných obrazů. Tato sbírka, pocházející z celého světa, zdobí interiér zámku a je velmi zajímavá. K reprezentačním prostorám se přimyká rozsáhlá empírová knihovna, obsahující 60 000 svazků knih mnoha vědních oborů. Zámecké interiéry se dnes využívají k různým příležitostem. Velmi oblíbené je dnes fotografování v interiéru i exteriéru zámku při svatebních obřadech. Od salmovských dob se v hlavním hudebním sále muzicírovalo. Dnes se zde konají koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae a tradičně Zahajovací koncert sezóny Kruhu přátel hudby. Interiér zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie doplňuje výstava původních kněžských rouch a ornátů. V prostorách kaple se koná 1x ročně pouť, a to vždy v nejbližší neděli k 15. srpnu. V  kapli jsou umístěny náhrobní kameny rodiny Roggendorfů, přenesené sem z farního kostela.

 

JESTŘEBÍ

- je poprvé zmiňováno v písemných dokumentech v roce 1371. Patřilo pánům z Bořitova, kteří zde založili vladycké sídlo, dvůr Svéslav, který v roce 1590 již patřil Rájci a jeho majitelem byl hejtman Václav Šubíř z Chobyně. Jestřebí, ač bylo blízko Rájci, náleželo do farnosti bořitovské a až do roku 1850 bylo součástí černohorského panství. Poté jsou již jestřebské dějiny více spojeny s Rájcí, což je definitivně potvrzeno vznikem dvouměstí v roce 1960. V městské části Jestřebí se nachází kaple Svaté Anny. Tato byla vybudována v roce 1866 po odstranění dřevěné zvonice z roku 1813. Z této zvonice byl do nové kaple přenesen zvon, nesoucí letopočet 1813. Tento památný zvon byl v roce 1942 snesen a určen k roztavení pro válečné účely. Po osvobození bylo zjištěno, že se tak nestalo a byl tedy znovu zavěšen do jestřebské kaple. Náhradní zvon z roku 1944 dnes slouží jako umíráček.

 

HOLEŠÍN

- první písemná zmínka z roku 1349, název odvozen od slova Holeš, ve znaku měl nápis Diedina Holešín. Původní majitel Čeněk z Lipého dědinu prodal Vokovi II. z Holštýna. Až v roce 1564 ji koupil Bernart z Drnovic a připojil ji k Rájci. V 17.století zde bylo 9 domů, v roce 1890 pak 43 čísel s 269 obyvateli, v roce 1900 45 čísel s 257 obyvateli,v roce 1873 postavena kaplička. Obcí protéká potok Holešínka.
 

KAROLÍN

- první písemná zmínka 1760 - původně dvůr hraběnky Karolíny Roggendorfové (18 domů), z roku 1892 zápisy ze schůzí obecního výboru; bylo zde 31 domů a 226 obyvatel. Dnes 52 domů a 88 obyvatel. Obchod se smíšeným zbožím s omezeným provozem, letní občerstvení před obchodem. Kaple z 19.století, železný kříž z roku 1818 (chráněná kulturní památka, jako jeden z nejstarších křížů z tohoto materiálu). V Karolíně se nachází malá přehrádka, vybudovaná v roce 1984, slouží ke koupání.

 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29
3
30
3
1
2
2
2
3
4
4
3
5
3
6
3
7
2
8
2
9
2
10
3
11
4
12
4
13
4
14
4
15
4
16
3
17
3
18
2
19
2
20
3
21
3
22
3
23
3
24
3
25
2
26
2
27
2
28
2
29
2
30
3
31
2
1
3
2
2

Hlášení závad

Hlášení závad

KALENDÁŘ SVOZU ODPADU

Červenec2020
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9
10 11 12
13
14 15 16 17 18 19
20 21 22 23
24 25 26
27
28 29 30 31 1 2

Dotace EU

Dotace

Projekt „Rozvoj elektronických služeb úřadu města Rájec-Jestřebí“ byl ukončen.

Mapa obce

Mobilní rozhlas

Mobilní rozhlas

Mobilní aplikace

V obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.