Město Rájec-Jestřebí
Rájec-Jestřebíměsto jiřin a kamélií

Pamětní desky a pomníky

  1. Pamětní deska Cyrila Metoděje Hrazdiry:
  • C. M. Hrazdira (1868-1926), hudební skladatel, dirigent a sbormistr, rodák z Rájce nad Svitavou. Byl činný na několika působištích na Moravě a ve Slezsku, v l. 1903-1907 také jako dirigent Českého národního divadla v Brně, kde se zaměřoval především na uvádění novinek z domácího i světového repertoáru. Od r. 1910 působil řadu let na Balkáně, do vlasti se vrátil až krátce po vzniku Československa a zbytek života prožil v Brně. K jeho přátelům patřil mj. skladatel Leoš Janáček (1854-1928). Hrazdirova tvorba je poměrně široká a tematicky pestrá. Během pobytu na Ostravsku zpracovával slezské lidové a hornické písně, přičemž prostřednictvím nich do jeho tvorby pronikl i sociální prvek; právě tyto písně přežily z jeho tvorby nejdéle. Dále komponoval skladby pro harmonium, klavír a orchestr, je autorem řady písní a sborů, chrámové hudby, kantát, oper i operet. V menší míře skládal hudbu scénickou a komorní. Psal též různé hudební referáty a odborné články do soudobých kulturně nebo umělecky zaměřených periodik a jako hudební pedagog vychoval řadu žáků.
  • Pamětní deska byla odhalena 4. 6. 2005 z iniciativy Nadace Leoše Janáčka a Města Rájec-Jestřebí. Samotné odhalení provedl starosta Ing. Petr Klimek. Deska je umístěna na domě čp. 244 na ul. Old. Blažka, kam C. M. Hrazdira z Brna jezdil a kde pobýval na návštěvách u své sestry, otce a švagra.

pamětní deska C.M.Hrazdíra

 

  1. Pamětní deska Rudolfa Luskače:
  • Ing. Rudolf Luskač (1899-1971), spisovatel a lesnický odborník, rodák z Rájce nad Svitavou, od r. 1909 žil v Praze. Řadu let působil v Německu a v SSSR jako lesní inženýr. Za druhé světové války se zapojil do boje proti nacismu a do vlasti se vrátil r. 1945 jako člen I. čsl. armádního sboru vedeného gen. Ludvíkem Svobodou (1895-1979). Později působil v redakci Světa sovětů a od r. 1951 na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu jako odborný poradce. Byl též překladatelem a tlumočníkem z němčiny a ruštiny při RVHP. Jeho prozaická tvorba je zaměřena na povídky a romány s dobrodružnou, cestopisnou, reportážní či detektivní tématikou. Jde o díla zasazená do přírody, do lesů a do života lidí s přírodou pevně spjatých. Dějové linie jsou doplněny pestrou a realistickou kresbou prostředí, především krásné a nezasažené přírody, příběhy bývají přímočaré, bez přílišné rozvláčnosti, ovlivněné častokrát subjektivními Luskačovými zážitky nebo zkušenostmi. Z díla: Cesta v ledu (1932), Zelený ráj (1948), Revír bez hranic (1953), Odkaz lovce tajgy (1956), Závoj zeleného ticha (1960), Hlas pralesa (1962), Dračí zub (1966) aj.
  • Pamětní deska byla odhalena 12. 12. 1989 na dvojdomě čp. 182/183 na ul. Old. Blažka, kde se v čp. 183 Rudolf Luskač narodil. Odhalení pamětní desky proběhlo z iniciativy MěstNV Rájec-Jestřebí a samotný akt provedl předseda Karel Pokorný. Při rekonstrukci domu byla deska v září 2009 z technických důvodů sejmuta. V současné době je zvažován způsob jejího opětovného umístění na očích veřejnosti.

 

  1. Pamětní deska obětem tyfové epidemie na budově gymnasia:
  • Odhalena byla 7. 5. 1995 v rámci oslav padesátého výročí konce II. světové války. Pamětní deska je umístěna na budově současného gymnasia na Komenského ulici č. 240, dříve budově obecné školy, kde byla v létě 1945 umístěna provizorní nemocnice, zřízená během tyfové epidemie, která sužovala Rájec nad Svitavou především v červnu-srpnu 1945. Rozšířila se ze zajateckého tábora v zámeckém parku kvůli znečištění zdrojů pitné vody pod svahem parku. Během epidemie onemocnělo 408 lidí, z nichž 49 zemřelo, čímž se stala jednou z nejtragičtějších událostí v historii obce. Zasáhla téměř každou rodinu v obci, v některých z rodin zemřelo krátce po sobě i více členů. Epidemie byla zdolána koncem srpna 1945, ale ještě dlouhou dobu trvala rekonvalescence řady nemocných a i v pozdější době se tyfová nákaza v menší míře objevovala.

 

  1. Pamětní deska na budově Sokolovny:
  • Prostá neozdobná deska byla odhalena 1. 9. 1946 z iniciativy rájeckého Sokola. Připomíná členy místní sokolské jednoty, kteří zahynuli během II. světové války, nebo se stali obětí tyfové epidemie v létě 1945.
  • pamětní deska

 

  1. Pamětní deska Františka Nečase:
  • František Nečas (1907-1944) byl zaměstnancem ČSD a působil řadu let na železniční stanici Rájec-Jestřebí jako výpravčí vlaků, bydlel v bytovém domě státních drah čp. 99 v Jestřebí. Brzy po okupaci a vypuknutí války se stal členem ilegální odbojové organizace Obrana národa, v jejíchž řadách se zapojil do protinacistické činnosti. Byl však prozrazen a 22. 6. 1943 přímo na nádraží zatčen gestapem, oficiálním důvodem bylo nedovolené přechovávání a ukrývání zbraní. Byl odvlečen do Brna, vězněn v Kounicových kolejích a surově vyslýchán. Záhy byl odsouzen k trestu smrti, převezen do koncentračního tábora Breslau a tam 13. 7. 1944 popraven. Po osvobození byl vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem 1939 a junáckým křížem Za vlast 1939-1945.
  • Pamětní deska byla odhalena během pietní slavnosti za účasti pozůstalé rodiny 22. 9. 1946 na výpravní budově z iniciativy zaměstnanců ČSD a Nečasových kolegů. V pozdější době došlo k nahrazení původní desky jinou. Umístěna byla na středním patrovém traktu výpravní budovy, po její demolici r. 1998 byla osazena na novou výpravnu.
  • pamětní deska Nečas

 

  1. Pomník padlým v Rájci:
  • Zřízen byl z iniciativy obce rájecké nákladem cca 25 000 korun. Navržen a zhotoven byl r. 1928 akademickým sochařem Hubertem Kovaříkem (1888-1958) ze Svitávky. Odhalen byl slavnostně 28. 10. 1928 v den 10. výročí vzniku ČSR.  Původně byl umístěn na náměstí před hostincem „Na kopečku“, kde bylo vytvořeno malé ohraničené prostranství. Při úpravách náměstí byl r. 1956 přenesen na současné místo do parčíku poblíž rybníku Klimšák. Ústřední motiv tvoří pískovcová skulptura s reliéfem dvou mužských postav. Na přední straně pomníku byl umístěn nápis „Chtějte mír, ať není naše smrt marná“, na zadní stranu pomníku byla vytesána jména 53 obětí I. světové války z řad rájeckých občanů. R. 1948 byla na pomník připevněna deska se jmény rájeckých obětí II. světové války.
  • Pomník padlým

 

  1. Pomník padlým v Jestřebí:
  • Vybudován byl z iniciativy jestřebské obce rovněž k 10. výročí vzniku Československa r. 1928 nákladem cca 13 000 korun. V uvedeném roce došlo k úpravě celé jestřebské návsi a již 22. 7. 1928 k slavnostnímu odhalení monumentálního pomníku, umístěného v oplocené upravené zahrádce naproti kapli sv. Anny. Na čelní straně hranolovitého pomníku byla ve střední části umístěna deska se jmény a fotografiemi 7 jestřebských občanů padlých v I. světové válce, v horní části hranolu se nalézal reliéf státního znaku. R. 1976 byl původní pomník kvůli špatnému technickému stavu odstraněn a v tomtéž roce nahrazen pomníkem novým, mnohem skromnějším, spíše hřbitovního typu, nacházejícím se na Nám. 1. máje poblíž kapličky dodnes.

 

  1. Hrob seržanta Patricka Jinkersona:
  • Nalézá se na hřbitově v Rájci v horní, novější části, v druhé řadě vpravo nad křížem. Hrob je opatřen granitovým náhrobkem mj. s motivem anglické vlajky. 30. 9. 1947 zde byl pochován anglický voják, seržant Patrick Jinkerson (1922-1947). Jako mladý chlapec se před vypuknutím války učil na Baťově škole práce ve Zlíně, avšak po okupaci r. 1939 odešel zpět do Anglie, kde nastoupil ke královskému letectvu RAF. Protože uměl dobře česky, seznámil se s řadou zde působících Čechoslováků, k nejbližším jeho přátelům se zařadil Bohuslav Jurek (1910-po 1964) z Rájce. Na konci války utrpěl Patrick Jinkerson zranění při výbuchu bomby – těžké poškození plic tlakem vzduchu při explozi. Na pozvání Bohuslava Jurka odjel po osvobození do Československa, kde trávil léčbu a rekonvalescenci ve vyhlášeném plicním sanatoriu v Jevíčku. Často jezdíval do Rájce a bydlel zde u správců Sokolovny, manželů Menšíkových v jejich bytě v čp. 281 (Sokolovna). Zdejší prostředí si velmi oblíbil a získal zde mnoho přátel, manželé Menšíkovi se mu stali doslova druhými rodiči. Protože se ale nemoc stále zhoršovala, byl hospitalizován ve vojenské nemocnici v Hradci Králové, kde 27. 9. 1947 zemřel. Přál si však být pohřben v Rájci. Po převezení mu byl ze Sokolovny uspořádán velkolepý pohřeb za hojné účasti smutečních hostů. Hrob je dodnes udržován.
  • hrob

 

  1. Hrob padlých vojáků na hřbitově v Rájci:
  • Nalézá se v horním pravém rohu hřbitova při ohradní zdi. Náhrobek tvoří přírodní kámen, na nějž byla po renovaci hrobu k výročí konce II. světové války r. 2015 osazena nová deska se zlacenými tesanými nápisy se jmény pohřbených vojáků, která nahradila původní desku menších rozměrů se zlaceným všeobecným nápisem beze jmen. Na hrobě zůstala umístěna i tato původní deska.
  • Dříve se vojenské hroby nalézaly vedle sebe ve střední části hřbitova, vpravo vedle centrálního kříže. Označeny byly zděným tarasem a kovovými oválnými tabulkami s nápisy. Dle evidence z r. 1957 se jednalo o devět vojenských hrobů patřících rumunským, německým a maďarským vojákům, kteří v obci zemřeli nebo zahynuli na konci II. světové války. Jeden z hrobů pak patřil ruskému vojákovi Jefimu Lewkovi (1890-1918), zemřelému v Rájci na sklonku I. světové války. Ostatky vojáků byly patrně r. 1963 exhumovány a přeneseny do nynějšího společného hrobu.
  • vojenský hrob

 

 

  1. Památník – busta Oldřicha Blažka před budovou ZŠ a pamětní deska v budově školy:
  • Oldřich Blažek (1903-1942), rodák z Vavřince na Blanensku, působil od 1. 9. 1933 jako odborný učitel měšťanské školy v Rájci. Jako pedagog byl Blažek u žáků oblíben díky přátelskému přístupu, sportovnímu založení a pořádání mimoškolních aktivit. Byl příznivcem nejnovějších metod pedagogické práce a udržoval kontakty s předními odborníky své doby. V praxi prosazoval individuální přístup k dětem, sestavoval zvláštní testy ke zjišťování vědomostí dětí a jejich vývoje s výhledem na možnosti dalšího rozvíjení, důraz kladl na mezipředmětové vztahy učiva. Zcela převratný byl jeho systém psychotechnických zkoušek pro žáky nejvyššího ročníku, na základě nichž s žáky probíral, jak si představují své další směřování, radil jim při volbě oborů, či naopak vysvětloval, proč se k určitému povolání nehodí. Pro děti pořádal řadu exkurzí, vycházek do přírody a sportovních aktivit. V Rájci se zasloužil také o povznesení kulturní a osvětové činnosti zejména pořádáním četných přednášek svých i pozvaných hostů. Přispíval odbornými články, glosami a recenzemi do Učitelských novin, Časopisu Československé obce učitelské, či levicového kulturně-politického časopisu Index.
  • R. 1939 se zapojil do protinacistického odboje, avšak již 20. 11. 1939 byl po prozrazení zatčen gestapem a uvězněn na Špilberku. Později byl vězněn ještě na několika místech a nakonec přemístěn do Berlína. Dne 24. 7. 1942 byl odsouzen k trestu smrti a 16. 11. 1942 v Plötzensee popraven.
  • R. 1945 byl jmenován čestným občanem Rájce nad Svitavou a Nádražní ulice, kde bydlel, pojmenována jeho jménem. Po otevření nové školy r. 1963 byla r. 1964 tato škola nazvána jako „ZDŠ Oldřicha Blažka“ a 15. 11. 1964 byla v interiéru odhalena Blažkova pamětní deska s reliéfním portrétem. Před budovou na Školní ulici č. 446 byla 10. 11. 1983 slavnostně odhalena Blažkova busta, vyhotovená sochařem Petrem Bortlíkem (*1925).
  • busta Blažek

 

 

  1. Památník Richarda Hlavy v Jestřebí:
  • Rozměrný pomník se nalézá nad dvorem Svéslav v Jestřebí, ve stráni kopce Hora. Vybudován byl patrně koncem 40. let 20. stol. na památku tragické události, která se v oněch místech stala r. 1947. Památník připomíná Richarda Hlavu (1933-1947), syna Rudolfa (1902-1976) a Marie (1911-1997) Hlavových z Jestřebí a vnuka majitele dvoru Svéslav Jana Procházky (1885-1968). V době senoseče zde čtrnáctiletý Richard shraboval seno s ocelovými hráběmi taženými koňmi. Při otáčení na svažité louce uklouzl či zakopl a upadl, přičemž narazil hlavou na ocelovou konstrukcí hrábí, načež zůstal na místě ležet v bezvědomí a krvácel z uší. Po nějaké době byl nalezen ženami, které poblíž kopily seno, a následně převezen do Úrazové nemocnice v Brně, kde po zhruba dvoutýdenním bezvědomí zemřel 29. 6. 1947.
  • Památník je doplněn kromě jména a dat vyleptanou chlapcovou podobiznou a čtyřverším: Krví jeho zbrocena zde země, / v zemědělství, které miloval, / hodným synem našeho byl plémě, / nezradil – sebe obětoval. Pořízen byl z iniciativy Richardových rodičů a prarodičů.

 

  1. Památník Jaroslava Žédka u Karolína:
  • Nevelký kamenný pomník s mramorovou deskou se nalézá v poli poblíž obce Karolín, místní části Rájce-Jestřebí. Připomíná karolínského občana Jaroslava Žédka (1908-1941), který byl přesně v místě, kde památník stojí, zabit 31. 5. 1941 bleskem. Kdy byl pomník zřízen není přesně známo, pravděpodobně se tak stalo z iniciativy rodiny nedlouho po události.

 

  1. Památník Františka Matouška („U zabitého pekaře“):
  • Nenápadný opracovaný kámen s dnes již obtížně čitelným tesaným nápisem se nalézá v lokalitě Skřiby nad Lesní ulicí v Jestřebí. Jeho dnešní umístění neodpovídá původnímu, až do 60. let 20. století se kámen nalézal v úvoze, který lokalitou Skřiby původně procházel. Po úpravě terénu provedené JZD byl úvoz srovnán, pročež došlo k přenesení kamene na současné místo blíže k polní cestě vedoucí nedaleko původního úvozu. V úvozu 22. 6. 1915 zahynul František Matoušek (1870-1915), pekař z blízkého Bořitova, který zde svážel s koňmi dříví. Přitom nešťastnou náhodou upadl pod vůz se dřevem, který jej přejel a způsobil mu vážná zranění, jímž ihned podlehl (zlomení žeber, krvácení do plic). Pamětní kámen byl zřízen pravděpodobně nedlouho po události.

 

  1. Památník manželů Kalových:
  • Nalézá se u lesní cesty vedoucí z Rájce-Jestřebí do blízké vsi Kuničky. Tvoří jej velký kámen s pamětní deskou upomínající na tragickou událost z 28. 6. 1964, kdy na tomto místě zahynuli po zásahu bleskem mladí manželé Milan Kala (1935-1964) a Anežka Kalová (1940-1964) z Kuniček. Vraceli se ze slavnosti, která se toho dne konala v zámeckém parku v Rájci, přičemž během cesty byli zastiženi velmi silnou bouří bohatou na blesky, které uhodily na mnoha místech v okolí, a to i do několika budov. Jeden z blesků zasáhl manžele Kalovy, kteří šli schováni pod deštníkem s kovovou špičkou, která patrně blesk přitáhla. Byli nalezeni až následujícího rána občany Kuniček, kteří tudy šli do zaměstnání. I po smrti se stále drželi za ruce tak, jak ve chvíli, kdy byli zasaženi bleskem. Celá událost je ještě víc smutná a tragická proto, že Anežka Kalová byla v době úmrtí těhotná.
  • Památník byl zřízen nedlouho po události.

 

  1. Pamětní deska z Dolního zámku:
  • Pískovcová deska z r. 1570 byla původně umístěna v západní zdi tzv. Dolního zámku za kostelem Všech svatých v Rájci, v místě nad vstupní bránou. Tam zůstala i poté, co byla brána patrně r. 1680 nahrazena novou na jižní straně objektu a zazděna. Krátce po začátku tisíciletí byla deska ze zdi odborně vyjmuta a přenesena do zámecké kaple, kde byla záhy zrestaurována a kde je umístěna dodnes. Přemístění desky bylo motivováno záchranou přes poškozováním povětrnostními vlivy. Na desce je reliéfně vyznačen rodový erb Drnovských z Drnovic, majitelů rájeckého panství v l. 1464-1621, a po jeho stranách je rozmístěn tesaný majuskulní nápis (přepsáno současným pravopisem): „Léta páně tisícího pětistého sedmdesátého tento příhradek jest postaviti dal pan Bernard Drnovský z Drnovic a na Rájci. Pán Bůh račiž v pokoji ostříhati domu toho“. Deska je připomínkou velkolepé přestavby původního pozdně gotického hrádku prováděné rytířem Bernardem Drnovským z Drnovic (±1535-1601) a dokončené r. 1570, jejímž výsledkem byl vznik honosného renesančního zámku a předzámčí. Hospodářské budovy v předzámčí tvoří dnešní areál tzv. Dolního zámku, zatímco budova zámku samotného vyhořela v létě r. 1756. Její trosky byly rozebrány při stavbě nynějšího zámku, vybudovaného v l. 1763-1769.

 

  1. Pamětní deska Františka Taufera:
  • František Taufer (1885-1915), rodák z Němčic nad Hanou, básník, povoláním učitel, působil v Rájci velmi krátce v l. 1912-1913 jako prozatímní ředitel nově zřízené měšťanské školy. O definitivní místo se nakonec neucházel a od 1. 3. 1913 přešel jako učitel na měšťanskou školu chlapeckou v Boskovicích, v kterémžto městě působil už v l. 1908-1912. V Rájci byl i přes krátkost působení váženou osobou a stal se také prvním dějepiscem obce, když r. 1913 k příležitosti povýšení Rájce nad Svitavou na městys vydal knihu „Městečko Rájec“, která byla prvním a na dlouho posledním monografickým zpracováním rájecké historie. Po vypuknutí války narukoval a 22. 7. 1915 padl poblíž Lublinu v jihovýchodním Polsku. Byl otcem básníka Jiřího Taufera (1911-1986).
  • Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Vydal básnické sbírky Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918).
  • Pamětní deska byla v interiéru školní budovy odhalena 28. 10. 1928 při příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Deska se dnes nalézá v budově gymnasia na Komenského ulici č. 240. Už r. 1923 byla po Františku Tauferovi pojmenována ulice kolmá k budovám měšťanské a obecné školy. Od r. 1935 má také pamětní desku na svém rodném domě v Němčicích nad Hanou čp. 123.

 

  1. Recesistické pamětní desky na budově SOG:
  • U příležitosti 10. výročí založení Soukromého osmiletého gymnasia v Rájci-Jestřebí byla 18. 6. 2003 vedle hlavního vstupu do budovy na Komenského ulici 240 odhalena recesistická pamětní deska hudebníka Felixe Slováčka, který na této škole nikdy nestudoval. Odhalení desky proběhlo za osobní účasti Felixe Slováčka.
  • V tradici bylo pokračováno i nadále a k Felixi Slováčkovi přibyl později zpěvák Laďa Kerndl a herečka Naďa Konvalinková, která „svoji“ desku odhalila rovněž při osobní návštěvě v obci 8. 6. 2013 během oslav 20. výročí založení gymnasia.

 

  1. Kříž na památku manželů Horálkových zemřelých při epidemii cholery r. 1866:
  • Litinový kříž se nachází na parcele č. 1934/11 při cestě vedoucí z Rájce-Jestřebí do Karolína v lokalitě „Ve Žlebě“. Místu, kde kříž stojí, se kdysi říkávalo „Na kozi“ a náleželo rodu Horálků z Rájce. Vztyčen byl na památku Františka Horálka (1819-1866), rolníka z Rájce nad Svitavou čp. 78, a jeho manželky Anny (1817-1866), kteří zemřeli krátce po sobě při epidemii cholery r. 1866. Podle tradice měli zemřít přímo na poli v místě, kde stojí kříž, ale jedná se pouze o pověst. Kříž nechal vztyčit buď syn manželů Josef Horálek (1851-1912), nebo vnuk Jan Horálek (1879-1958). Do dnešní doby zůstal zachován díky rájeckému školníkovi Františku Hádlerovi (1919-1973), jenž měl poblíž chatu a do místa proto často přicházel. Právě pan Hádler nechal kříž opravit poté, co byl r. 1972 patrně úmyslně přeražen. V minulých letech byl kříž znovu obnoven a opatřen nátěrem zabraňujícím korozi a poškozování.
  • kříž Horálkovi

 

  1. Kříž vztyčený jako poděkování za zažehnání cholery r. 1855:
  • Zdaleka viditelný kříž umístěný na vysokém podstavci bílé barvy se nalézá u silnice z Rájce-Jestřebí k rozcestí Kuničky-Petrovice-Žďár. Litinový kříž je umístěn na kamenném, vzhůru se zužujícím hranolovitém podstavci, na jehož přední straně je v zahloubeném oblém rámu vytesán reliéf Bolestné Panny Marie. Dále je na přední straně pomníku situován nápis: „Pochválen buď pan Ježíš Krystus až na weky Amen 1857“. Celý podstavec je umístěn na nízké krychlové podnoži končící tzv. vyžlábnutou římsou. Kříž byl vztyčen r. 1857 údajně jako poděkování za zažehnání cholerové epidemie r. 1855, která si jen v Rájci nad Svitavou vyžádala 83 obětí. Kříž je evidován jako kulturní památka.

 

  1. Kříž u kaple sv. Anny v Jestřebí:
  • Prostý litinový kříž osazený na kamenném podstavci se nachází v blízkosti kaple sv. Anny v Jestřebí na Náměstí 1. máje. Vybudován byl r. 1868 na památku Josefa Fojta (1828-1867), rolníka z Jestřebí č. 47, který utonul při povodni 13. 6. 1867. Kříž nechala zbudovat vdova Františka Fojtová (1833-1874). R. 1997 byl kříž opraven a zrenovován.

 

  1. Památník německých a německých vojáků v zámeckém parku:
  • Památník hřbitovního typu tvoří zdobný litinový kříž na kamenném podstavci, opatřený oválnou tabulkou s nápisem. Na žulovém podstavci je reliéfní symbol kotvy, kříže a srdce. Kříž nebyl vyhotoven nově, ale získán od farnosti v Číhošti, kde byl původně umístěn. Památník se nachází v dolní části zámeckého parku u tzv. Kuchyňského rybníčku v blízkosti zámku. Slavnostní odhalení a požehnání proběhlo 16. 8. 2015 za účasti zástupců maďarské ambasády v ČR. Kříž byl na tomto místě vztyčen mj. jako připomínka zajateckého tábora, který byl v zámeckém parku zřízen po osvobození r. 1945 a kde bylo postupně internováno až 22 000 německých a maďarských vojáků.
  • Vzhledem k připomínce příslušníků okupačních armád je ovšem umístění tohoto památníku vnímáno jako kontroverzní.

 

 

 

Zpracoval Petr Sychra,

Rájec-Jestřebí, říjen 2017

Městský úřad Rájec-Jestřebí

Blanenská 84
679 02, Rájec-Jestřebí

Tel: 515 557 611516 432 014

podatelna@rajecjestrebi.cz

Úřední hodiny zde

Kalendář kulturních akcí

Po Út St Čt So Ne
28
1
29
2
30
2
1
2
2
2
3
4
4
3
5
4
6
2
7
3
8
2
9
2
10
1
11
1
12
3
13
2
14
1
15
1
16
1
17
2
18
2
19
2
20
1
21
1
22
1
23
1
24
3
25
2
26
1
27 28 29 30 31 1

Kalendář svozu odpadu

Prosinec 2022
Po Út St Čt So Ne
28
29 30 1 2 3 4
5 6 7 8
9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19 20 21 22
23 24 25
26
27 28 29 30 31 1

Hlášení závad

Hlášení závad

Dokumentární film o Rájci-Jestřebí

Dokumentární film

Dotace EU

Dotace

Projekt „Rozvoj elektronických služeb úřadu města Rájec-Jestřebí“ byl ukončen.

Virtuální prohlídka města

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mapa obce

Mobilní rozhlas

MOBILNÍ ROZHLAS

Mobilní aplikace

V obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.