Město Rájec-Jestřebí
Rájec-Jestřebíměsto jiřin a kamélií

Ostatní významné stavby

  1. Městská knihovna a Informační centrum (Komenského 620)

Do roku 1820 nebylo v Rájci školy. Mládež byla vyučována po domech několika učiteli, většinou starými vojenskými vysloužilci. Děti zámožnějších rodičů chodily do školy v Doubravici.

První školu dal roku 1820 postavit kníže Hugo Salm-Reifferscheidt. Byla to jednopatrová jednotřídka. Vysvěcena byla salcburským kardinálem Karlem Františkem ze Salmů za asistence jedovnického děkana Jana Stoklasa a doubravického faráře Jana Hankeho dne 19. září1820. Ihned bylo pak zahájeno vyučování. Toho roku chodilo do školy 28 dětí.

V roce 1874 byla škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1898 na čtyřtřídní. 

budova staré školy

stará škola

dnešní budova Městské knihovny a Informačního centra

 

  1. Gymnázium

Základní kámen nynější budovy rájeckého gymnázia byl položen 23. března 1908. V roce 1992 vzniká myšlenka na založení gymnázia, zakladatelkou je paní  Mgr. Jitka Taussiková.

Budova Gymnázia

Gymnázium

 

 

  1. Hospodářské budovy starého zámku

 

Někdy na počátku 16. století (asi roku 1506) byl hrad (dolní tvrz) obnoven a roku 1570 byl přestavěn Bernardem Drnovským na renesanční zámek (dnes zvaný Dolní zámek).

K zámku vedla brána od kostela (tj. ze severu) nad níž byl znak Drnovských. Tato brána byla asi zazděna roku 1680 (podle závěrečného kamene s růží a letopočtem 1680). Nová brána jde od jihu. V rohu příhradku je kulatá věž, v níž bývalo dole vězení. Odtud pochází její název hladomorna. V první polovině 18. století tento zámek vyhořel.

Před rokem 1746 Starý zámek vyhořel, byl pobořen, a kamení z něj bylo použito k výstavbě zámku nového. Ten byl dokončen roku 1763 . Jeho architektem je Bedruzzi a je v barokovém stylu. To že na sebe starý a dnešní nový zámek nenavazují je způsobeno tím, že nový zámek byl postaven o kousek výš.  

starý zámek

Starý zámek Starý zámek

 

  1. Lihovar

Lihovar stojí na hranici katastrů  Rájce  a  Jestřebí . Stavitelem byl hrabě Demblin, který roku 1860 přijal do podílnictví dvě dámy. Jednou z nich byla Elišku Salm Reifferscheid, rozená kněžna Lichtensteinová, druhou se nepodařilo zjistit. Společníci podíl po 10 000 zlatých, které byly použity na zakoupení pozemků u železniční stanice. Lihovar byl na tehdejší dobu moderně zařízen, ale brzy byl prodán firmě Stonavský, která zbudovala další zařízení a výrobní prostory. V roce 1883 byl odkoupen firmou a. s. František Xaver Brosche a syn, v jejichž majetku zůstal až do roku 1945. Poté jej převzala Jihomoravská Fruta n. p., která jej v roce 1951 počala přebudovávat na výrobu butanolu až do roku 1965. Závod převzala Chema n. p., která část výrobků vyráběla přímo v závodě, část výrobků nakupovala a balila pro trh.

starý lihovar

Bývalý lihovar

 

  1. Cukrovar

Původní stavba rájeckého cukrovaru. Byl prvním cukrovarem na Moravě, který vařil z cukrové řepy (nikoliv třtiny).  

Bývalý knížecí cukrovar kolem roku 1913. V popředí venkovní závod na telegrafní sloupy, který neměl dlouhého trvání.

cukrovar

 

 

  1. Pivovar

V moravských zemských deskách je zmínka o pivovaru v Rájci již ve 12. století.

Šlo zřejmě o přípravu piva v domácím prostředí, na měděných pánvích malého obsahu a na otevřeném ohništi. Výsledný produkt by nám jistě nechutnal. Teprve za majitelů  panství Drnovských  lze již hovořit o skutečném pivovaru. Pro potřebu várky byla v té době vysazena chmelnice v blízkosti dnešního hřbitova. Zásadní přestavby se pivovar dočkal v letech 1894-1898. V roce 1924 pivovar od knížete Salma  odkoupila a.s. Moravia-pivovary a sladovny Brno. Od roku 1945 se stal pivovar národním podnikem. Uzavřen byl roku 1974, zařízení bylo rozprodáno a budovy převzalo JZD Rájec.

pivovar kolem roku 1900

pivovar

 

  1. Parní pila

Bývalá parní pila tehdejší firmy D. Drucker kolem roku 1913

parní pila

 

 

  1. Nádraží

Při zahájení dopravy na trati Brno – Česká Třebová v roce 1849 byla na místě současné stanice postavena dřevěná budova a skladiště.

Ty byly později nahrazeny kamennými. Přestože stanice ležela v katastru obce Jestřebí, byla stanice do roku 1920 pojmenována po obci Rájec. Do roku 1924 se název změnil na Rájec na Moravě a do roku 1926 na Rájec nad Svitavou. Definitivní název Rájec-Jestřebí stanice obdržela v roce 1926 a nese jej až dodnes. Na budově je od roku 1946 pamětní deska, připomínající zaměstnance státních drah Františka Nečase, který byl popraven ve Vratislavi v roce 1944. V roce 2003 byla stará nádražní budova odstraněna a postavena nová. Je zde také rušná křižovatka turistických cest (Černá Hora-Petrovice-Sloup), neboť v těsné blízkosti leží autobusové nádraží.

staré nádraží

nádraží

nádraží

 

 

  1. Dvůr Svéslav

Jméno dvoru Svéslav je snad spojeno se starobylým vladyckým rodem, který sídlil v Bořitově, a po jeho zakladateli jménem Svéslav či Všeslav se toto jméno zachovalo až do dnešní doby. 

První zaručená zpráva pochází z 2. poloviny 14. stotetí. Ze Zemských desek olomouckých se dovídáme, že r. 1376 prodal Vaněk z Drahanovic, vlastník blízké Černé Hory, pozůstalé urozené kdysi vdově po Buškovi z Drahanovic Vichně a jejím dědicům poplužní dvůr se všemi náležitostmi. 

Samotný vznik dvora Svéslav zatím zůstává zahalen tajemstvím. Ani při nedávných úpravách se nenašly archeologické nálezy, které bychom mohli jednoznačně klást do 13. století. Z výkopu kanalizace pochází zlomek velké hliněné nádoby. Z katastru Jestřebí však známe doklady osídlení z počátku 13. století, vznik dvora již v této době tedy nelze vyloučit. 

Zpustnutí dvora souviselo s válkami mezi moravskými markrabaty z rodu Lucemburků, které r. 1399 dospěly do poslední, nejničivější fáze. Tehdy byly zpustošeny oba hrady v Rájci, které se uvádějí k roku 1412 pusté. 

Dvůr náležel takřka celé 15. a značnou část 16. století k černohorskému panství a byl občas propůjčován vladyckým držitelům jako tzv. náprava. Černá Hora náležela v té době pánům z Boskovic. V průběhu 17. století se vystřídalo několik majitelů, za zmínku stojí Václav Šubíř z chobyně v létech 1611-1629. V rájeckém kostele se dodnes nachází starý obraz, památka na tohoto majitele, představující celou jeho rodinu. Po několika dalších majitelích prodala r. 1678 vdova po Kryštofovi z Ditrichštejna dvůr hejtmanovi brněnského Špilberka, Adamu Ondřeji z Lichtenštejna, vlastníkovi Černé Hory. Až do roku 1924 byli vlastníci Svéslavi totožní s majiteli černohorského panství. Po 1. sv. v. a provedené pozemkové reformě odkoupil dvůr od hraběte Mořice Friesa rolník Jan Procházka. Po změně společenských poměrů převzal k 1.1.1951 správu a nájem MNV v Jestřebí. V roce 1956 byla půda patřící k dvoru Svéslav i s příslušnými budovami připojena k JZD v Rájci nad Svitavou. 

V současné době je dvůr rozdělen mezi potomky Procházkových. 

Svéslav

Vladycké sídlo - dvůr Svéslav, vlevo nahoře

 

 

  1. Litinová socha sv.Floriána, patrona hasičů

se nachází na území Rájce v soukromé zahradě na ulici Havlíčkova (vedle hasičské zbrojnice, nedaleko rybníka Klimšák). Jedná se o dílo blanenských sléváren. Bylo zhotoveno v roce 1888 na památku nastoupení vlády J. J. Huga knížete ze Salm-Reifenscheidt. 


Svatý Florián se narodil v roce 250 a jeho život připadl na období pronásledování křesťanů za vlády císaře Diokleciána. V mládí byl plukovníkem v římském vojsku v Cetii, dnešním Zeiselmauer v Rakousku. Roku 304 se zastal pronásledovaných křesťanských legionářů, za což byl odsouzen k trestu smrti a 4. května 304 utopen v řece Aniza, dnešní řeka Enns - Enže na území Rakouska. Floriánovo tělo nalezla vdova Valerie. Nad jeho hrobem časem vyrostl kostel a benediktinský klášter, později klášter lateránských kanovníků podle řádu sv. Augustina, který nese název tohoto mučedníka St. Florian.

Sv. Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru.

Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.

Florián je mužské jméno latinského původu, jehož tvar je odvozen od slova "flos" tj. květ. Význam jména se vykládá jako "kvetoucí nebo rozkošný". Slovanskou obdobou je mužské jméno Květoslav.

Sv. Florián

 

Městský úřad Rájec-Jestřebí

Blanenská 84
679 02, Rájec-Jestřebí

Tel: 515 557 611516 432 014

podatelna@rajecjestrebi.cz

Úřední hodiny zde

Kalendář kulturních akcí

Po Út St Čt So Ne
28
1
29
2
30
2
1
2
2
2
3
4
4
3
5
4
6
2
7
3
8
2
9
2
10
1
11
1
12
3
13
2
14
1
15
1
16
1
17
2
18
2
19
2
20
1
21
1
22
1
23
1
24
3
25
2
26
1
27 28 29 30 31 1

Kalendář svozu odpadu

Prosinec 2022
Po Út St Čt So Ne
28
29 30 1 2 3 4
5 6 7 8
9 10 11
12
13 14 15 16 17 18
19 20 21 22
23 24 25
26
27 28 29 30 31 1

Hlášení závad

Hlášení závad

Dokumentární film o Rájci-Jestřebí

Dokumentární film

Dotace EU

Dotace

Projekt „Rozvoj elektronických služeb úřadu města Rájec-Jestřebí“ byl ukončen.

Virtuální prohlídka města

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mapa obce

Mobilní rozhlas

MOBILNÍ ROZHLAS

Mobilní aplikace

V obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.