Kamélie a jiřiny
Sbírka kamélií v zahradě zámku v Rájci nad Svitavou
Sbírání kamélií bylo v 19. století zábavou šlechty ale i představitelů jiných majetných vrstev. Pro kamélie se stavěly zvláštní skleníky nebo byly kvetoucí rostliny používány k výzdobě zimních zahrad. Jedinečným dokladem slavné éry kamélií je sbírka udržovaná v zámeckém zahradnictví v Rájci nad Svitavou. Jejím základem jsou matečné rostliny přivezené roku 1973 v Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy.
Současný soubor obsahuje 77 klasických i méně známých odrůd kamélií. Rájecká sbírka je od počátku dodnes chloubou a zároveň velkou starostí pana Jana Dvořáka, vedoucího zámecké zahrady. Staré kamélie (zvané matky) jsou vysázeny ve velkých nádobách a každoročně se dvakrát stěhují. V pozdním jaře ze skleníku na záhon pod širým nebem a na podzim zpět do skleníku. Kamélie je poměrně náročná rostlina a má své „mouchy“. Udržet sbírku v dobrém stavu je velké umění, které Jan Dvořák ovládá. Vedle toho se zabývá šlechtěním kamélií, sprašuje jejich květy, vysévá semena a hodnotí výsledky, ale také množí kamélie řízkováním.
V době největšího květu kamélií, koncem února a začátkem března se představuje tahle královna zimních květin v historických prostorách zámku v Rájci už od začátku devadesátých let. Laické o odborné veřejnosti je představena rájecká sbírka kamélií, tedy kvetoucí keře staré 30 – 40 let a také aranžmá z této květiny.Po prohlídce zámku mohou navštívit zámecké zahradnictví a zakoupit si některou ze 77 odrůd kamélií. Zámek bude otevřen od 9 do 17 hodin (platí v době pořádání výstavy).
Srdečně zvou zaměstnanci zámku v Rájci nad Svitavou
Kontakty: tel – 516 432 013, 723 398 968, mail- rajec@brno.npu.cz
*************************************************************************************************
Historie jiřinky
Jiřinka se dostala do Evropy v posledních desetiletích 18. století. Když byla tehdy z Nového světa přivezena do Evropy, nikdo netušil, že se stane nejvíce pěstovanou podzimní květinou a že její obliba předčí i po tisíce let pěstovanou růži. Příčinou jejího rychlého rozšíření a všestranné obliby byly nádherné květy a snadné pěstování.
Jiřinku objevil kolem roku 1784 v podhorských oblastech Mexika Vincent Cervantes, tehdejší ředitel mexické botanické zahrady. Ten v roce 1785 poslal tuto zajímavou rostlinu svému kolegovi, řediteli královské botanické zahrady v Madridu, abbému Antonio José Cavanilleovi, který ji zasadil a pozoroval. Teprve za šest let, v roce 1791 ji popsal a pojmenoval Dahlia na počest dr. Andrease Dahla, žáka věhlasného Linnéa.
Do Německa se dostala v roce 1795 a dostala zde jméno Georgina. Z něj vzniklo české pojmenování jiřinka.
Ve 30. letech 19. století se rozšířila i v Čechách, nejvíce v okolí České Skalice a Náchoda. Krásou těchto květin se nechali okouzlit nejen zahradníci jako například Bohumil Bossé, vrchní zahradník v Ratibořicích, ale také například Václav Kliment Klicpera, gymnazijní profesor a spisovatel, Augustin Hoch obroční správce dvorů chvalkovického a svinišťanského a řada dalších významných osobností. Na Moravě patřil mezi nejvýznamnější pěstitele Jan Langr z Rájcenad Svitavou, který začal jiřinky pěstovat v roce 1929 a pěstují se zde dodnes. Jiřinky na Rájci pěstoval i syn B. Němcové, Karel. Na oslavu její krásy se začaly pořádat jiřinkové slavnosti. I když časem její obliba opadla, nikdy se natrvalo neztratila ze zámeckých zahradnictví a vesnických zahrádek.
Kontakty: Langrovo zahradnictví (specializované na pěstování jiřin),
tel.: 516 432 032, e-mail: langr@jirinylangr.cz , web: www.jirinylangr.cz
